Český rejstřík povolení: jak ověřit operátora dřív než hráč sází

Rejstřík povolených provozovatelů je veřejný seznam firem, kterým Ministerstvo financí vydalo povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Kdo si zápis ověří před první sázkou, ví předem, zda má u daného operátora limity, možnost zápisu do rejstříku vyloučených osob a orgán, který uzná spor. Kdo si ho neověří, zjistí to v nejhorší možnou chvíli, tedy až když něco nefunguje.

Srovnávač na této stránce řadí nabídky podle redakčního hodnocení a u každé položky uvádí, zda má provozovatel české povolení, nebo zda ho nemá a má čtenář zápis ověřit v rejstříku. Hodnocení je redakční a je popsáno v tabulce níže; samotné rozhodnutí ovšem nezaehradí žádný srovnávač, protože má v rukou ten, kdo si operátora ověří na primárním zdroji.

Co je rejstřík povolených provozovatelů a kdo ho vede

Rejstřík povolených provozovatelů je veřejná evidencia, ve které se dají dohledat firmy, jež mají od Ministerstva financí povolení provozovat hazardní hry na území České republiky. Základ je jednoduchý: podle § 3 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, může hazardní hry nabízet jen provozovatel, který má povolení. Bez něj je nabídka her českému hráči nezákonná a hráč se při ní pohybuje mimo ochranu českého práva, i když mu to na první pohled nemusí být jasné.

Vedoucím rejstříku je Ministerstvo financí ČR, tedy tentýž orgán, který povolení vydává, kontroluje dodržování podmínek a trestá porušení. Ministerstvo provozuje sekci věnovanou hazardním hrám na svém portálu mf.gov.cz, kde jsou k nalezení aktuální informace o povoleních, o seznamu nelegálních her a o dalších nástrojích dohledu. Je tu jedna technická zvláštnost, kterou je dobré znát: starší materiály, mimo jiné pdf dokumenty ministerstva, stále visí na dřívější doméně mfcr.cz. Když tedy vyhledávač donese čtenáře na starou adresu, není to podvodná stránka, ale historický obsah, který se přesunul na novou doménu. Aktuální stav se má vždy číst na mf.gov.cz.

Vedle rejstříku provozovatelů s povolením vede ministerstvo i druhý rejstřík, který míří na hráče, nikoli na firmy: Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách, zkráceně RVO. Oba rejstříky spolu logicky souvisí, protože zápis do RVO zavazuje jen provozovatele s českým povolením; provozovatel bez povolení zápis nemůže respektovat ani technicky, ani právně, protože český zákon na něj nevztahuje. Tomuto druhému rejstříku se podrobně věnuje samostatná stránka tohoto webu.

Dozor nad tím, co je v praxi povoleno a co ne, provádí kromě ministerstva také Celní správa ČR, která zajišťuje výkon vymáhání. To je orgán, který se na nelegální provoz dívá z druhé strany: zatímco rejstřík je nástroj transparentnosti, seznam nelegálních her a blokace domén jsou nástroje vynucení. Oba k sobě patří a oba se dají číst jako dvě strany jedné mince.

Proč je ověření v rejstříku první krok, ne poslední

Většina čtenářů postupuje opačně, než je užitečné. Nejdřív narazí na atraktivní nabídku, na bannerech přečte slib, zaregistruje se a teprve až vznikne problém, začne řešit otázku, jaký provozovatel vlastně stranu uhradil. Přitom právě tohle je údaj, který rozhoduje o všem ostatním, a dá se zjistit za pár minut, než se vloží první koruna.

Rozdíl mezi provozovatelem s povolením a bez povolení není formální razítko, ale konkrétní balíček ochran. U provozovatele s českým povolením platí ze zákona limity na vklady a na ztráty, které si hráč nastavuje sám a které provozovatel musí respektovat. Hráč má možnost zapsat se do rejstříku vyloučených osob a tím si hraní u všech licencovaných provozovatelů zakázat. A má orgán, kterému může spor s provozovatelem oznámit a který má pravomoc zasáhnout. U provozovatele bez českého povolení žádná z těchto věcí neexistuje: limity se vynucovat nemohou, zápis do RVO nemá na nikoho účinek a český orgán nemá pravomoc spor řešit.

Z toho plyne jedno praktické pravidlo, které se hodí mít na paměti při každém rozhodování: otázka „má tento provozovatel povolení?“ stojí před otázkou „jaká je nabídka?“. Nabídka se totiž dá srovnávat jen mezi provozovateli, u kterých platí stejný právní rámec. Srovnání bonusu u provozovatele s povolením a bonusu bez povolení srovnává dvě různé věci, protože u jednoho hráč má ochrany a u druhého nemá.

Tato stránka na tomto místě zdůrazňuje, že rejstřík povolených provozovatelů je primární zdroj. Nikoli recenze, nikoli srovnávač, nikoli doporučení známého. Jen firma, datum vydání povolení a údaj, zda je povolení stále v platnosti. Vše ostatní jsou interpretace, a interpretace se mýlí častěji než evidence.

Jak si zápis ověřit krok za krokem

Ověření je krátký postup, který zvládne každý. Potřebný je jen název provozovatele, tedy právnické osoby, které provozuje webové stránky, na kterých má čtenář v úmyslu hrát. Nejde o doménový název, ale o firmu, která se uvádí v patičce webu, v obchodních podmínkách nebo v části „o nás“. Právě z této firmy se má vycházet, protože povolení se vydává konkrétní právnické osobě, ne internetové adrese.

První krok: najít rejstřík. Vyhledávání pojem „rejstřík povolených provozovatelů hazardních her“ nebo přímou cestou přes sekci hazardní hry na mf.gov.cz. Když vyhledávač donese na starší adresu na mfcr.cz, lze ji použít k orientaci, ale aktuální data se potvrzují na nové doméně ministerstva. Druhý krok: vyhledat v rejstříku název firmy, který stojí v patičce webu provozovatele. Hledá se název doslovný, včetně právní formy. Když název v evidenci není, je to signál, který se nemá ignorovat. Třetí krok: potvrdit, že zápis je aktuální a že se týká té činnosti, o kterou jde, tedy provozování hazardních her onoho typu, který čtenář zvažuje. Firma může mít více povolení na různé druhy her a jedna firma může provozovat více webů.

Hodí se také zkontrolovat, že se název firmy na webu provozovatele shoduje s názvem v evidenci, a to včetně sídla. Drobné odchylky, jako je podobný název s jedním písmenem navíc, sídlo v jiné zemi nebo firma, která se v evidenci hledá s obtížemi, jsou okolnosti, při kterých je rozumné od hraní upustit, dokud se nejednoznačnost nevyřeší. Nikdo nemá povinnost hrát u provozovatele, který si vyžaduje trpělivost už jen při ověřování.

Graf níže shrnuje celý postup do tří kroků. Jde o postup, který předchází první sázce, a právě proto se hodí mít ho zažitý, ne až douhledávaný.

Sloupcový graf zobrazuje tři kroky ověření operátora od hledání po potvrzení zápisu.Najít rejstřík1 krokůOvěřit název2 krokůPotvrdit zápis3 kroků

Co postup nezajišťuje: nejde o radu, u kterého provozovatele hrát. Rejstřík odpovídá na jedinou otázku, zda má provozovatel povolení. Kvalitu služby, přehlednost podmínek ani férovost bonusů evidence neříká nic. Ty se posuzují jinak, na jiných místech, a s jinými nástroji.

Druhy povolení a k čemu je čtenář vlastně hledá

Zákon č. 186/2016 Sb. rozlišuje několik druhů hazardních her a k nim přidružené povolení. Když se čtenář dívá do evidence, hodí se vědět, co přesně si zapsat, aby si vyhledávání zjednodušil a aby pochopil, proč v rejstříku stojí různé typy provozů vedle sebe.

Na stranu provozovatelů patří povolení k provozování hazardních her. Mezi druhy her, na které se toto povolení váže, patří například loterie, sázkové hry, turnaje ve dovednostních hrách a malé loterie. Pro online hraní, které zajímá většinu čtenářů tohoto webu, je zásadní, že provozovatel má povolení pro příslušný typ hry vydávané Ministerstvem financí. Na stranu dalších účastníků patří povolení pro provozování hazardních her v rámci jiných činností a povolení pro dodávání hazardních her, tedy činnosti, které se k samotnému provozu váží jako služby. V evidence se proto setkávají nejen firmy, které provozují hry, ale i firmy, které dodávají herní software nebo techniku.

Čtenáře na této stránce nejvíc zajímá jednoduchá otázka: je firma, která mi nabízí hraní, v evidenci povolených provozovatelů? Odpověď nezávisí na tom, jak profesionálně web vypadá, jaká má loga, kolik her uvádí ani jakou nabídku píše do hlavičky. Závisí výhradně na tom, zda firma s příslušným povolením v evidenci stojí. Když stojí, hráč je v právním rámci, který má ochrany. Když nestojí, je mimo něj.

Co se stane, když si čtenář zápis neověří

Nejpravděpodobnější scénář je nudný: hráč si zahrál, přijel výběr, výběr se vyplatil a nic se nestalo. Tento scénář je nejběžnější a právě proto nejvíce zavádějící. Vede totiž k dojmu, že ověřování je zbytečná byrokracie, a tento dojem se ukáže jako drahý právě v momentě, kdy se něco pokazí. A protože u provozovatele bez povolení nemá hráč koho kontaktovat, o tohle zvláště jde.

Záporný scénář může mít mnoho podob. Výběr se zdržuje a provozovatel reaguje jen formulárně. Účet se zamkne kvůli „ověření“, které se protahuje. Podmínky bonusu se interpretují provozovatelem tak, že výhra propadne. Když se hráč na takový spor dívá z pozice českého práva, zjistí, že český orgán nemá pravomoc zasáhnout, protože provozovatel nemá povolení. Domácí právo provozovatele bývá vzdálené, v jiném jazyce a v jiném právním systému. Náklady na spor převyšují spornou částku a výsledek se nedá předvídat.

K tomu dochází daňová stránka. Výhry od provozovatelů bez českého povolení se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zahrnují do příjmů jako ostatní příjem a podléhají dani z příjmů fyzických osob. U provozovatelů s českým povolením je daňový režim jiný, protože daň je postavena přímo na provozu. Toto rozlišení se čtenáři hodí znát ještě před hraním, ne až při podání daňového přiznání; podrobnosti rozepisuje samostatná stránka tohoto webu věnovaná daním z výher.

A je tu ještě jedna okolnost, o které se v souvislosti s hraním bez povolení mluví méně, i když je pro hráče podstatná: domény provozovatelů bez povolení končí na seznamu nelegálních her a Celní správa ČR vymáhá jejich blokaci. Hráč, který u takového provozovatele má zůstatek, se může dostat do situace, kdy k provozovateli z české sítě nevede přístup a o komunikaci se stará jen e-mail. O tom, jak tato blokace funguje, pojednává samostatná stránka tohoto webu.

Rejstřík a bonusy: jak si sliby přečíst s vybavením

Bonusové nabídky jsou místo, kde se rozdíl mezi provozovateli s povolením a bez povolení projeví nejviditelněji. Provozovatel bez povolení může slibovat vyšší metky, protože není vázán limity, které český právní rámec dává na vklady a na ztráty. Tyto vyšší metky se proto jeví jako atraktivnější, a právě proto se hodí je číst s vybavením, které dává rejstřík povolených provozovatelů.

Typický násobitel obratu na této části trhu se pohybuje v rozmezí 30násobku až 45násobku hodnoty, na kterou se obrat váže, obvykle výhry z bonusu. K tomu se přidává strop na vybíratelnou výhru, který rozhoduje, kolik z nominální hodnoty reálně zbude. Typický minimální vklad u tohoto segmentu se pohybuje od 100 Kč do 300 Kč a typické okno výběru se udává v rozmezí 1 až 5 pracovních dnů. Jde o rozsahy na úrovni „obvykle“, nikoli o čísla konkrétních nabídek; ta se vždy čtou v podmínkách provozovatele.

Kalkulačka níže počítá s předvyplněnými hodnotami odpovídajícími běžnému scénáři: bonus bez vkladu s násobitelem 35 a stropem 1 500 Kč. Všechny hodnoty se přepisují podle podmínek nabídky, kterou má čtenář před sebou. Kalkulačka ukazuje obrat, který je potřeba odehrát, než se bonusový zůstatek promění ve vybíratelnou hotovost; neukazuje, kolik hráč na obratu očekávaně ztratí, protože to závisí na návratnosti hry.

Když si čtenář obrat spočítá sám, má nástroj na srovnání nabídek mezi sebou. A když k tomu přidá informaci z rejstříku, má nástroj na srovnání nabídek v kontextu. Bonus s vyšší metkou u provozovatele bez povolení a bonus s nižší metkou u provozovatele s povolením nejsou dvě velikosti téhož zboží; jsou dvě různá právní postavení, a srovnávají se proto jinak.

Srovnávací tabulka: jak číst řádky s licencí a bez ní

Tabulka níže uvádí vybrané provozovatele z obou částí trhu, tedy jak z části s českým povolením, tak z části, která na český trh míří zvenčí. Údaje jsou typické rozsahy sestavené z veřejně publikovaných podmínek provozovatelů, nikoli citace jedné akce. Řádky s českou licencí slouží jako měřítko, ke kterému se nabídky bez povolení dají přirovnávat. Žádný řádek není odkaz; tabulka je text pro srovnání, nikoli rozcestník.

Hlavní sloupec, který rozhoduje o všem ostatním, je sloupec s licencí. Řádky s českou licencí mají hráče v rámci, kde platí limity, rejstřík vyloučených osob a orgán pro spor. Řádky s poznámkou „Bez české licence“ označují provozovatele, u kterých je nutné si zápis v rejstříku povolených provozovatelů ověřit; žádná z těchto firem v evidenci povolených provozovatelů pro činnost na českém trhu nestojí, a proto ochrany popsané výše neplatí. Řádky s českou licencí jsou současně základem pro srovnání podmínek, protože mají jednotný právní rámec, a rozdíly mezi nimi jsou tedy rozdíly podmínek, nikoli rozdíly právního postavení.

Praktické doporučení při čtení tabulky: porovnávat řádky uvnitř skupin, ne mezi skupinami. Srovnávat rozsahy bonusů u dvou provozovatelů s povolením dává smysl, protože oba stojí na stejném právním základě. Přičítat provozovateli bez povolení body za vyšší metku je chybné, protože vyšší metka je důsledek nepřítomnosti limitů, tedy důsledek toho, že hráč ztrácí ochrany.

Co rejstřík nevyřeší: limity zákonem a limity vlastní

Rejstřík povolených provozovatelů je nástroj na ověření právního postavení, nikoli na posouzení osobní míry. Ani provozovatel s povolením nechrání hráče před tím, že hra má matematickou hranu ve prospěch provozovatele, a nechrání před tím, že dlouhodobý výsledek hraní je ztrátový. Ochrany, které dá české povolení, spočívají v rámcích, které si hráč nastavuje sám a které provozovatel musí respektovat, a v možnosti se z hraní vyloučit, když kontrola zmizí.

Limity ze zákona jsou základem, ale nejsou stropem. Hráč si nastavuje limity na vklady a na ztráty a operátor je musí respektovat; zároveň je rozumné si tyto limity nastavit na úrovni, kterou si čtenář může dovolit ztratit bez dopadu na domácnost, nikoli na úrovni horní hranice, kterou zákon připouští. Od této rozhodovací rozhoduje rejstřík už ne; rejstřík jen říká, u koho limity mají vůbec sílu. U provozovatele bez povolení nemají limity žádnou sílu, protože na nikoho se nevztahují.

Na tuto souvislost je proto dobré se dívat takto: ověření v rejstříku je podmínkou toho, aby nástroje odpovědného hraní vůbec fungovaly. Zápis do rejstříku vyloučených osob, limity na vklady a na ztráty a orgán pro spor jsou nástroje, které na provozovatele s povolením působí zákonem. U provozovatele bez povolení působí žádný z nich. Proto je ověření v rejstříku součástí odpovědného hraní, a ne jen právní formality.

Časté omyly o rejstříku povolených provozovatelů

První omyl: „na webu provozovatele stojí, že má licenci, a to stačí“. Nestačí. Znak licence a tvrzení na webové stránce je nárok, ne doklad. Dokladem je zápis v rejstříku, který vede Ministerstvo financí. Provozovatel bez povolení může na svém webu zobrazit cizí znak, odkaz na licenci v jiné jurisdikci nebo formulaci, která povolení naznačuje, aniž by ho mělo. Evidence je primární zdroj a vše ostatní je sekundární.

Druhý omyl: „když je provozovatel populární, musí mít povolení“. Popularita a právní postavení jsou dvě různé věci. Provozovatel bez českého povolení může mít miliony uživatelů, reklamní kampaně a profesionální web, a stále nemá povolení. Rejstřík se nespokojí s popularitou; hledá název firmy a ověřuje, zda je v evidenci.

Třetí omyl: „ověřit se dá i zpětně, až nastane problém“. Obvykle se totiž ukáže, že v momentě, kdy nastane problém, je pozdě na to, aby se přechod k provozovateli s povolením uskutečnil. Zůstatek je u provozovatele bez povolení a orgán, který by zasáhl, neexistuje. Proto se ověření dělá před vkladem, nikoli po něm.

Čtvrtý omyl: „starý odkaz na mfcr.cz znamená, že evidence nefunguje“. Neznamená. Mfcr.cz je bývalá doména ministerstva a starší materiály, mimo jiné dokumenty v pdf, na ní zůstávají. Aktuální stav je na mf.gov.cz. Když vyhledávač donese čtenáře na starší adresu, nemusí to být podvod, jen historický obsah; ovšem aktuální data se vždy potvrzují na nové doméně.

Pátý omyl: „provozovatel bez povolení musí být podvodník“. Toto tvrzení neplatí jako zobecnění. Provozovatel bez povolení může být v zahraniční jurisdikci legálně licencovaný a fungovat korektně ve svém rámci. Rozdíl je v tom, že český právní rámec na něj nevztahuje a ochrany, které český hráč u provozovatele s povolením dostává ze zákona, tu nejsou. Tato stránka tvrzení neobecní; popisuje, co dá povolení a co dá absence povolení.

Šestý omyl: „v rejstříku se dá hledat podle domény“. Evidence vede firmy, nikoli internetové adresy. Hledá se název právnické osoby, který se uvádí v patičce webu nebo v obchodních podmínkách. Doména může být jiná, může se měnit a jedna firma může mít více domén; proto je klíčem firma, nikoli adresa.